Fair way or not?...0.2

18. února 2010 v 19:53 | FroggySim |  Fair way or not?
Konečně se objevil ten koho jsme hledali-Klaudie, se světlými vlasy v dlouhém culíku. Naposledy jsem ještě vrhla nevrlý pohled za Objevem a potom jsem Klaudii pozdravila.
"Čau," pozdravila taky Erika, ale tak nepříjemným tónem, že by snad bylo lepší, kdyby to neřekla nic. Minule se s Klaudií pohádala a očividně na to ještě hned tak nezapomene.
Nechtě jsem, aby se něco takového opakovalo, tak jsemřekla možná až moc nahlas, jesli nepůjdeme na driveing.
"Jo, to by bodlo," reagovala Klaudie ihned a byla vděčná, že jsem jí osvobodila od dalšího konfliktu.
Ještě jsme měli skoro hodinu, šli jsme my 3 v jednom flightu. Já mám HCP 11,4, Erika 12,5 a Klaudie, z nás nejstarčí měla 8,9. Proto jsme chodíme většinou spolu, což je dobře.
Když jsem si stoupla na rohožku a začal jsem se rozcvičovat, poznala jsem, že dneska jsem v dobré kondici. Zápěstí nějak tak akorát pevné, ramena a boky měkně ohebné... Taky mi to podle toho lítalo. Ne že bych si stěžovala, sedmičkou 130m přibližně. Driver něco málo přes 200metrů. Tohle vypadalo dobře, mohla bych zlepšít.
Tolik jsem se soustředila na sebe samotnou, že jsem si nevšimla,co se děje dvě rohožky přede mnou. Klaudie seděla na kolečku svého vozíku na bag, halvu si opírala o ruce tak, že si dlaněmi zakrývala celý obličej. Rychle jsem odložila hůl a vydala se tím směrem, ale už tam stála Erika, dala si prst pred pusu a posunky naznačila, že Klaudie nejspíš brečí, protože jí to nejde.
"Ehm Klaudie," pípla jsem velmi potichu, protože jsem nechtěla něco způsobit a kamarádku rozhodit těsně před turnajem.
"Ehm, Klaudie...my bysme ti klidně mohly poradit-" zkusila to Erika, neúspěšně.
"Ne, Eri, prostě NE, já si musim poradit sama!" Klaudie vyskočila na nohy a tvářila se hodně naštvaná. Erika zašla daleko, na tohle byla Klaudie háklivá, bohužel. Když jí to nejde na driveingu před turnajem, rozhodí se natolik, že jí to nepůjde ani na turnaji, tam se bude vztekat a přestane to jít i mě a Erice. Ale tak to chodí.
Klaudie se sice snažila, jak nejvíc mohla, ale nebylo to nic platné. Kdyby se uklidnila a vzala si třeba sušenku, ještě by měla šanci to zlepšit. Ona je sice dobrá, ale i tvrdohlavá, a u golfu je důležitá spíš psychyka než fyzička.
Konečně jsme dopálily míčky a vydaly se směr první jamka. Klaudie šla první. Když Erika spatřila můj výraz, pošeptalami: "Mysli na něco jinýho...třeba na to, jak strapníš Objeva, až zase zhorší."
Došli jsme na 1. jamku začaly hrát. Na svoji vlastní hru si stěžovat nemůžu, ani Erika by neměla, a podle mých měřítek by to neměla dělat ani Klaudie. Tohle bylo krásně hřiště, zvlášť po ráno, kdy je na trávě ještě rosa a slunce tolik nepálí. V bývalém zámeckém parku se na jamkách potulovali kachny a pokud jsme se příliš přiblížili, jedna zvedla hlavu, zakvákala, napodobily jí ostatní a takhle skupinka odkráčela. Roztomilá zvířátka.
Nejže Kaludie to bohužel takhle nebrala. Jestli něco nenáviděla, tak když někdo s horším handicapem má míň ran než ona.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.