8. KAPITOLA

13. listopadu 2009 v 18:28 | Froggy
Kačku v půl osmé ráno probudilo tiché bouchání. Rozespale vstala a šla za zdrojem zvuku. Dovedlo jí to až do kuchyně, přesněji k troubě. Podívala se dovnitř a tam na sklo vší silou buší obě orchideje. Kačka těžce přemáhala smích. Od jejich "oživnutí" jsou to ani ne tři dny a oni už vyvolávají takové maléry. Jestli se něčeho momentálně bála více než vzpoury stromů, pak to bylo to, že její úžasné rostlinky udělají plán typu PLN a všechno bude v prčicích.
Otevřela troubu, ale tentokrát se už opravdu neudržela. Rozesmála se a už se ani nesnažila nic předstírat. Rostlinky vypadaly strašně směšně, že by se rozesmál kde kdo. Na hlavě měly kšiltovky pro panenky a Měník měl dokonce tmavé brýle, které mu dokonale seděly. Kačka věděla, odkud to vzali, ale rozhodně jim nic nevyčítala. Tyhle věci měla navlečené na dvou golfových míčcích v pokoji. Na orchidejích to ale rozhodně vypadalo komičtěji.
"Vy jste ale...!" pronesla stěží v záchvatu smíchu.
"Když tady bylo na zmrznutí..." vysvětlovala Žlutá a nedůvěřivě vzhlížela vzhůra na Kaččin záchvat.
"...takže jsme se rozhodli upéct..." dodala Kačka a vážnost jejího záchvatu se jejtě zvětšila. Chtěla ještě dodat něco na smysl "vy paka", ale nějak to nešlo. Rozběhla se směrek ke gauči, kde se rozplácla jak dlouhá tak široká, zabořila hlavu do polštářů a stále se nepřestávala smát.
Přestala se smát teprve, až když jí začalo z neustálého chechtání nepříjemně škrábat v krku. Tenhle den byl ještě zábavnější nažli den včerejší. Kdykoliv se Kačka podívala na orchideje v minikšiltovkách, neubránila se alespoň pousmát.
Alespoň dopoledne bylo zábavnější. Odpoledne se Měník a Žlutá rozhodli jít na "strategickou obhlídku po okolí", což v jejich případě znemenalo jít do supermarketu a ukrást popcorn a Coca-Colu. Vrátili se až v osm hodin.
Mezitím se Kačka nudila u "příšerně vtipné komedie", podle čehoš také měla náladu. Když dosledovala, převalila se na záda a se zavřenýma očima přemýšlela.
Co mám dělat? Jestli stromy opravdu chystají vzpouru, pak by bylo lepší někomu to říct... Jenže komu? Určitě nejsem sama, kdo takhle pohnojil svoje kytky, které potom oživly... To určitě, jenže, jsou všechny takhle aktivní? Měník je línej jak něco, k tomu všemu ho svým způsobem dokopala žlutá. Jenže bude mi někdo věřit? Baku snad ano, ale někdo z dospělých? Co mamka? Ne, to ne, ta by na to stejně neměla čas...
Teď se také potřebovala soustředit na školu. Nechtěla mít na vysvěčení horší známky než dvojky. Těch tam ale také nechtěla moc...maximálně dvě. Člověk si musí dát nějaký cíl, pak jde všechno líp... Tedy pokud vám zrovna netřeští hlava tak, že by jste se ani nedivili, kdyby každou chvílí pukla.
Ráda by šla do školy, kvůli kamarádům i kvůli učení. I to jí udivovalo. Jindy by udělala cokoliv, aby semusela do školy a učit se tam ájinu a zemák...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.