11. KAPITOLA

16. listopadu 2009 v 13:52 | Froggy
Následující dva týdn probíhaly celkem normálně. Normálně chodila do školy, normálně psala testy s normálními taháčky, normálně blbla se svými normálními rostlinami... Takový normální každodenní život...
I když zas tak klidné to nebylo. Orchideje Kačce každou noc přinášely další a další informace o stavu vzpoury stromů. Nebylo to moc uklidňující. Stále více sama se sebou sváděla boje, nevěděla, jestli o tom někomu říct nebo ne. Nešlo to někomu říct, nikdo by jí nevěřil.
Představte si, že takhle přijdete za někým z profesorů: "Pane profesore, moje kytky oživly a říkají, že stromy plánují vzpouru..." Všichni by se na vás koukali jako na největšího magora na škole. Můžete to sice říct rodičům, ale jak to budou vysvětlovat oni? Budou se na ně dívat jako na největší magory...
Nicméně jednoho dne přibližně pět minut po půlnoci přišly orchideje a vypadaly nadmíru vyděšeně. Sice na podle vzhledu moc dobře nepoznáte, co si myslí, jak se cítí a tak dále, ale by poznal snadno každý.
"Poslouchej," začala Žlutá celá udýchaná," teď je to už vážně blbý. Oni vážně plánujou vzpouru! Neustále budou napadat lidi, a až za tejden budou mít armádu..." došel jí dech a potřebovala se vydýchat.
"Ale-" chtěla namítnout Kačka, rostlinky jí ale vážně nechtěly pustit ke slovu. Drmolily nesmírně rychle, že někdy jim přestávalo být rozumět.
"Ale nejsme zas tak úplně v háji. Oživlých rostlin už je taky docela dost. A hlavně kytky mají taky mnohé výhody... Ale stromy taky. Jsou sice větší, ale květin je víc, což znamená, že se můžou do něčeho velkého seskupit. Naplánovaly jsme něco jako stromy, ale na obramu. Nejhorší na tom je, že víme jenom události z téhle země. Nejhorší situace je v-"
"Počkej, jak ses mohl dozvědět, co se děje někde támhle v Ostravě, když jsme v Praze?" přerušila ho Kačka a pokusila se nasadit poněkud uklidňující tón.
"Je to léhký, na co je isq, co máš na počítači? Našli jsme tam dvě fialky africké, které jsou zhruba ve stejné situaci jako my-"
"Jak to myslíš? Mohla bych si promluvit s jejich majitejkou?"
"Tak jsem to myslel... Vlastní je holka ve tvém věku."
"Tak to je super!!!" vydechla Kačka a byla upřímně ráda, že v téhle situaci není sama. Nevadilo jí, že ta holka je úplně na druhé straně republiky. Tuhle válku vyhrraje. Musí jí vyhrát, prostě musí! Nic není nemožné...také si myslela, že rostlina nemůže mít lidské vlastnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Makyna Makyna | E-mail | Web | 16. listopadu 2009 v 14:12 | Reagovat

Ty seš to nejlepší SBénko, jaký bych mohla mít, co Tě to napadá prosimtě?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.