10. KAPITOLA

14. listopadu 2009 v 16:38 | Froggy
Kačka vedla svou kamarádku Baku k sobě domů. Tížolo jí u srdce, nevěděla, jak Baku zareaguje na její oživlé rostliny. Baku byla dobrá kamarádka, velmi dobrá kamarádka, dokázala udržet tajemstí a hlavně byla upřímná. Když uviděla Kaččin obrázek z výtvarky dokázala říct to a to se mi tu nelíbí, místo aby řekla "jů, to je úžasný". To se Kačce líbilo.
Proto se rozhodla, že to řekne právě jí. I když nebyly nejlepší kamarádky, měly hodně společného. Napšíklad schopnost vyvolávat maléry.
Kačka se ze všeho nejvíc bála toho, že orchideje se odmítnou pohnout a potom se s Baku kvůli tomu pohádají. Řekla jim, aby nikam nechodily, ale důvod neprozradila. Měla pšipravený plán, jak je přimět aby se pohnuly, ale jestli selže...
...tak jsem v háji...
Vyjely výtahem do osmého patra a zemířily k bytu na konci chodby. Když otevřely dveře, zaznamenaly něco, co se pohybovalo směrem do Kaččiného pokojíku.
"Co to ksakru bylo?" zeptala se Baku poněkud nedůvěřivě.
"To teprve uvidíš..." odpověděla Kačka a snažila se zachovat si klidnou hlavu, ale hlas se jí i tak mírně zachvěl.
Vstoupily Katčiného pokoje. Orchideje instinktivně při příchodu cizího člověka předstíraly normální chování rostlin. Kačka na ně prosebně pohlédla, i když uvažovala, zda něco takového vůbec může rostlina pochopit.
"Tak co to bylo?" ptala se nedočkavě Baku.
"Tohle..." kývla Kačka směrem k orchidejím.
"Ale to jsou kytky! Děláš si ze mě lagraci?"
"Ne!" odpověděla rázně Kačka. "Vem jeden květináč a pojť se mnou do koupelny."
"Stejně se to nehejbe-konec konců, je to kytka. Nevim, jak tomu pomůžeš v pohybu, když to přineseš do koupelny..."
"Obrať ten květináč vzhůru nohama, ale nevysyp moc hlíny...těm kytkám to nevadí, ale spíš tý koupelně." dodala a nevšímala si tázavých pohledů své kamarádky.
Když obrátily květináče vzhůru nohama, samozřejmě sebou orchideje začaly všemožně cukat až nakonec vypadly a postavily se. Daly si "ruce" v bok a připomínyly lidské postavičky víc než kdy dřív.
"Páni!" vykřikla Baku a vzrušeně si prohlížela Měníka. Byla u něj tak blízko, že jí mohl klidně boxnout do oka- jen kdyby chtěl. On namísto toho hlasitě zívnul.
"To hnojivo za to může..." začala a řekla Žlutá a zopakovala všechno, co zjistili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Makyna Makyna | Web | 15. listopadu 2009 v 11:23 | Reagovat

Koukni pls na poslední článek u mě na blogu!!! Jsou tam pravopisný chyby, ale to neřžeš.

2 Froggy Froggy | Web | 15. listopadu 2009 v 11:43 | Reagovat

U mě taky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.